Pozor na telefonát od „bankéře“

Nenechte se vmanipulovat do krádeže vlastních úspor

Možná jste v televizi slyšeli o podvodech na internetu, ale říkáte si, že Vás se to netýká, protože na počítači nic složitého neděláte. Jenže dnešní zloději už nečekají, až uděláte chybu. Rovnou Vám zavolají.

Tento typ podvodu se odborně nazývá vishing (čte se jako višing). Název vznikl spojením anglických slov pro „hlas“(voice) a „rybaření“(phishing). Představte si to tak, že podvodník nahodí udičku přes telefon a čeká, až se na jeho falešný hlas někdo „chytí“. Jeho cílem je jediné: vyděsit vás natolik, abyste mu sami odevzdali veškeré své úspory.

---

Když do hry vstoupí „falešný policista“ a “ochotný bankéř”

Podvodníci dnes často nehrají jen jednu roli. Aby působili důvěryhodněji, používají metodu dvou hovorů. Zavolá Vám například policista (dokonce se i legitimuje číslem průkazu) a sdělí, že Vám někdo ukradl identitu. Následně Vás přepojí na osobního bankéře.

Jak to probíhá?

• Falešný policista Vám potvrdí, že Vaše banka nahlásila zneužití Vaší identity.
• Tvrdí, že někdo na druhém konci republiky právě stojí na pobočce s Vaším zfalšovaným občanským průkazem a snaží se vybrat peníze nebo si vzít úvěr.
• Naléhá na Vás, abyste „v rámci vyšetřování“ spolupracovali s bankou a dle instrukcí bankéře převedli peníze do bezpečí, jinak o ně přijdete a policie vám nebude moci pomoci.

Pamatujte: Skutečná policie NIKDY neřeší ochranu Vašich peněz tak, že by vás nutila je někam posílat nebo vybírat z bankomatu.

---

Konkrétní příklady zneužití, které se staly českým seniorům

1. Past s „bitcoinmatem“ a QR kódem

Paní Janě (70 let) zavolal „policista“, uvedl ze které služebny volá a paní Janě sdělil, že její identita byla ukradena a někdo na ni čerpá úvěr. Instruoval ji, aby vybrala všechny peníze a vložila je do „speciálního úložného boxu“ v nákupním centru (ve skutečnosti šlo o automat na kryptoměny). Do telefonu jí poslal obrázek (QR kód), který měla přiložit k automatu. Paní Jana tak nevědomky poslala 300 000 Kč přímo do peněženky podvodníků.

Pravda: Policie ani banka nikdy nechtějí vkládat peníze do jakýchkoli boxů, automatů nebo bankomatů.

2. Příběh o „vzdálené pomoci“

Panu Josefovi (68 let) tvrdil hlas v telefonu, že má v počítači virus, který mu krade hesla. „Bankéř“ mu nabídl, že mu s vyčištěním pomůže na dálku. Stačilo si nainstalovat malý program (např. AnyDesk). Jakmile to pan Josef udělal, podvodník získal kontrolu nad jeho obrazovkou a před jeho očima mu vybral konto.

Pravda: Banka po vás nikdy nebude chtít, abyste si do počítače nebo telefonu něco instalovali.

3. Příběh o „bezpečném účtu“

Paní Marii (72 let) zavolal muž, který se představil jako její osobní bankéř Martin. Řekl jí, že její účet byl napaden. Aby o peníze nepřišla, musí je okamžitě převést na „rezervní bezpečnostní účet“. Paní Marie v panice poslala úspory na účet zloděje.

Pravda: Banka si umí účet zablokovat sama, nepotřebuje k tomu váš převod jinam.

---

Tři zlatá pravidla pro vaše bezpečí

Pokud vám někdo volá a tvrdí, že vaše peníze jsou v ohrožení nebo že byla zneužita vaše identita:

1. Položte telefon. Není to neslušné, je to vaše obrana.
2. Sami zavolejte do banky nebo na linku 158 a zeptejte se na danou situaci. Ale pozor – číslo vytočte sami na svém telefonu, nepoužívejte žádné zpětné volání ani přepojování od cizích lidí.
3. Nikomu neříkejte hesla ani kódy z SMS. Banka ani policie tyto údaje k práci nepotřebují.

Rada na závěr: Pokud po vás někdo v telefonu chce, abyste šli vybrat peníze a někam je vložili, je to na 100 % podvod.